Březen 2016







Satirické kresby k volbám 2013 a jedna ke kauze OKD aneb jak to vidí horníci

22. března 2016 v 16:37 | Louisa |  Časopis Solidarita

Satirické obrázky k volbám 2013... a jeden z kauzy OKD













Kniha nakladatelství Solidarita: Rebelčin průvodce osvobozením žen - Judith Orr

22. března 2016 v 12:12 | Louisa |  Časopis Solidarita

Sexismus a systém (Rebelčin průvodce osvobozením žen) -Judith Orr
Obr. 1 - Obálka knihy
Obr.2
"(...) Rozpor v tomto obrázku je ten, že ideologie realitě neodpovídá, a pro některé ženy nikdy neodpovídala. Většina žen v dnešní společnosti není pečovatelkami a strážkyněmi domácího krbu na plný úvazek. Většina žen pracuje, a dvě třetiny těmi s dětmi pracují, přičemž před 30 lety to byla méně než polovina. Práce, kterou dělají, je zásadní pro národní ekonomiku i ekonomické přežití žen samotných, což ale nezastaví zdrcující ideologii, která i nadále propaguje jako jejich přirozené vlastnosti vytváření domova a lásku k dětem.
Každý den se v životě obyčejných žen a mužů projevuje rozpor mezi přetrvávajícími představami a realitou.(...)"

Obr. 3
"(...) V té samé době byly ženy vládnoucí třídy vnímány jako křehké květiny, které je třeba chránit. Omdlévaly na svá čalouněná lehátky a čichaly k soli, když se cítily odstrčené tím, že je někdo nepozval na ples. Pokud už zvedly prst, bylo to jen kvůli tomu, aby si zahrály na klavír nebo vyšívaly. Pro tyto ženy byla rodina o statusu a o dědicích, a jejich život se nemohl více lišit od života většiny obyčejných žen, které žily ve stejné době.
I přes to je model buržoazní rodiny podporovaný a představený jako model rodiny pro celou společnost. Jen hra na klavír byla nahrazena fitness centrem a nákupy pro dnešní bohaté ženy, ale model zůstává stejný, stejně jako rozdíl mezi jejich životem a životem většiny žen. (..) "
Obr. 4
"(...)že většina mužů kvůli své třídní pozici také nemá přístup k moci a bohatství, takže má potenciál najít společný cíl se ženami.
Statistika nám pomůže ukázat proč:
• Muži umírají mladší, než ženy (Královna pošle 9x více gratulací ženám, které dosáhnout stovky, než mužům.)
• Většina bezdomovců v Británii jsou muži, stejně jako většina lidí ve vězení nebo psychiatrických léčebnách.
• Muži trpí více závažnými onemocněními než ženy, ale méně je hlásí.
• Mladí muži se spíše stanou oběťmi násilí, než mladé ženy.
Ale jedna z nejvíce šokujících statistik, která odhalí mnoho o pozici muže v moderní kapitalistické společnosti, jsou počty sebevražd. V Británii je 75% sebevražd spácháno muži. Za posledních 20 let se sice počet sebevražd spáchaný ženami zmenšil o polovinu, ale počet mužů páchajících sebevraždu stoupl o 10%. Nejvyšší je mezi mladými muži kolem 20 let. Nezaměstnaní muži se oproti normální populaci dvakrát častěji pokusí o sebevraždu, a další vrchol mužské sebevražednosti je kolem 65 let.(...) "

Chlapec a zeď

22. března 2016 v 11:39 | Louisa |  Ilustrace k básním
Chlapec a zeď
Lucie Vychodilová

Kdo z vás se pustí naší ulicí
Po strmé dlažbě dolů ze Žižkova,
kolem zdi projde, s nezájmem ji mine
a místo ní ho vábí kraj.
A víc ho láká vůně šeříková,
vždyť je to zídka jako zídky jiné,
zvlášť v pozdní večer, v první máj.

Však na té zdi tam večer sedá kluk.
bůhvíco kutí, tluče tu tak špačky,
Já na něj každý večer křičívala:
- Hej, rošťáku,´si jinde hraj! -
On neposlouchal, zíral na obláčky,
hluchý jak pařez, natvrdlý jak skála.
Byl pozdní večer, druhý máj.

Však druhý den tam hoch vylezl zas,
tak jako včera, jako předevčírem,
vedro či mráz, i když vichry vanou
a sousedé se marně ptaj´
proč on si vybral v celém světě širém
zrovna tu naši zídku oprýskanou?
Byl pozdní večer, třetí máj.

Tu starou zeď dnes rozkližuje déšť.
Chlapec vstal z bláta, skáče do pažitky
A já říkám - Nešť! Však on tvůj táta,
tě zmydlí, dyť ty vypadaj,
tvý gatě - já tě..! Necháš bejt ty kytky?! -
Hoch s růží v zubech ke své zídce chvátá.
Byl pozdní večer, čtvrtý máj.

Dnes hoch si psal, když v blátě smočil prst.
Doufám, že otec už mu jich pár nandal.
- Drahoušku, ty se umíš slušně chovat. -
pochválím synka, - Jen si hraj. -
A tamten ničil zídku jako vandal.
Neví, co stojí tu zeď přemalovat?!
Byl pozdní večer, pátý máj.

Dnes napadla ho věc tam u ní jen tak stát
a vozy kolem bezohledně sviští.
Zakřičím na něj: - Kluku, bejt tvá máma,
nepustím tě za plotu kraj!
Než tě tu srazí automobil příští,
syp domů nebo mazej za klukama! -
Byl pozdní večer, šestý máj.

A je tu zas, tak jak po celý rok.
Špičatým klackem v proláklinách jezdí
a něco šeptá. Snad zahradním skřítkům?
Co? Nejhlubší své duše taj?
- Já ti dám, počkej, dělat díry ve zdi! -
volám a hrozím zlobivému dítku.
Byl pozdní večer, sedmý máj.

A jednou uhlík našel pod tou zdí.
Tu pod rukou mu rázem kytky kvetly,
a rýsoval se křivý obrys stromů.
Neslyšel, jak mu nadávaj´.
Až na něj padl zlostný stín mé metly,
ztopil čerň v kapse a pelášil domů.
Byl pozdní večer, osmý máj.

Nazítří však si s sebou barvy vzal
a vymaloval pampelišky žlutě,
šeříky modře, chrpy s půlměsíci,
pak smrk a dubů celý háj.
- Čmárale, počkej, metlou zmaluju tě,
aby ti chrpy kvetly na zadnici! -
Tenkrát devátý byl máj.

Vyběhnu ven a metlou jdu ho bít,
jak hořce pláče, darebák ten drzý!
Tak dím - Syp domů, kvítko potměšilý!
Vždyť vaši už tě postrádaj. -
- To asi těžko! - polyká kluk slzy.
- Před rokem je tu u zdi zastřelili.
Jak dneska, devátej byl máj.-

Já stála tam, jak když mě bací blesk.
V zarudlých očích vidím svištět kulky.
Vedl mi ruku. - Podívejte, tady. -
Úlekem poklesla mi pěst,
když v modrých chrpách cítila jsem důlky.
Jen Toník Šlojhar vyváz´ z barikády.
Píše se rok čtyřicet šest.